Aero-Minorem za polární kruh

Autor: Lubo? Balcar <lubos.balcar(at)c-mail.cz>, Téma: Historie a vývoj, Zdroj: Auto 3/1948, Vydáno dne: 11. 02. 2010

Článek z časopisu Auto 3/1948 o cestě Minorem na polární kruh.

V sobotu 31. ledna 1948 vyrazil od budovy Autoklubu Rčs ná? Aero-Minor se zatí?ením 1165 kg a 3821 km na tachometru. Projí?díme Německem a Dánskem non-stop a? do Kodaně při čem? jsme ujeli 1421 km na 44 hodiny a spotřebovali 98 l benzinu. V Kodani zdr?ujeme se jediný den, a kdy? jsme obdr?eli norské visum, vyrá?íme přes moře do ?védska. Jedeme vlevo po výborných silnicích přes Göteborg na norskou hranici, kde přes vysoký most nad fjordem vjí?díme do Norska, na stále zasně?eněj?í silnici, a? 5. února přijí?díme do Oslo. Druhý den na?e vyslanectví zve novináře, kterým předvádíme vůz, a po společném obědě jedeme na vrcholek Holmenkollen u Oslo, co? tam pova?ují za vrcholnou zkou?ku. Jízda zavátými serpentinami k vrcholku je opravdu krajně obtí?ná, Nor v?ak obstál i v této zkou?ce.

auto1948_03-ministryne
Ministryně průmyslu, Ing. L. Jankovcová, předává před odjezdem oběma polárním cestovatelům maskoty pro ?těstí

Druhý den startujeme do Stockholnu. Ve spěchu přejí?díme norskou hranici, která tu není téměř značena a musíme se vracet. V neděli ráno přijí?díme do Stockholmu, pan Kubů promazává vůz, v poledne odjí?díme na oběd do plachtařského klubu na blízkém jezeře, kde jezdíme na plachetních saních a Minor tu provádí divoké smyky a obraty. Druhý den nav?těvujeme na?e velvyslanectví, kde nám pan velvyslanec slibuje pozvati na zpáteční cestě novináře. V poledne odjí?díme vysoko zasně?enými, ale stále odklizovanými cestami na sever. Sníh tu odklizují nejen motorové pluhy, ale zvlá?tní stroje dokonce pak povrch zdrsňují, tak?e lze jeti i v zatáčkách vysokou rychlostí. Dojí?díme do Haparandy, kde nám přes noc stuhl olej v rychlostní skříni při zasunuté rychlosti a tak nás ráno startuje na laně osmiválcový Plymouth. Překračujeme po důkladné prohlídce finskou hranici, a po dal?ím hlá?ení v Kemi dorá?íme večer ?patně značenými a odklizenými silnicemi k na?emu cíli, k sev. polárnímu kruhu. Večeříme sobí bifteky a posíláme telegramy do vlasti. Za večeři platíme při inflaci 2136 FMk, právě tolik i za telegramy a dopisy.

V noci startujeme ka?dou hodinu motor, je toti? mráz -35°C, a druhý den se vydáváme hledat tabuli, označující polární kruh. Nikdo neví, kde to je, orientace ?ádná, a tak nám to trvá přes tři hodiny, ne? tabuli, za kterou jsme jeli z Prahy 4343 km, nalézáme. Za zbloudění jsme odměněni alespoň pohledem na divoké soby. U tabule fotografujeme Minora se v?ech stran. Na?e zásoby finských marek jsou vyčerpány, nerozumíme nikomu ani slova, a tak je?tě večer odjí?díme za sněhové bouře do ?védska. Cíle na?í cesty, Rovaniemi, dosáhli jsme bez řetězů, stále na na?i výborných Ba?ovkách Superpolar. Ani na zpáteční cestě jsme řetězů nikde nepou?ili. Opět v neděli vracíme se do Stockholmu, druhý den převádíme před na?ím velvyslanectvím Minora novinářům, tak?e je?tě odpoledne jsou fotografie a popis cesty ve ?védském tisku. Ve středu 18. února jsme v Kodani. Z Prahy ujeto 6439 km.

Firma, prodávající na?e vozy v Dánsku, zve novináře, prohlí?íme město, a v pátek odjí?díme zpět do Československa, kam přijí?díme v úterý 24. února. Celkem bylo ujeto 7932 km bez pou?ití sněhových řetězů, za mrazů a? -35°C a mo?no říci, ?e se Aero-Minor osvědčil. Nutno doufati, ?e ná? vývoz do severských států je?tě stoupne a ?e ná? Minor tam najde velkého uplatnění.

Přemysl Tůma